Letošní aršácký tábor se konal od 19. do 25. července v Mrákotíně, kde jsme našli zázemí v Modré kotvě. Tentokrát nás celým týdnem provázel Večerníček. Hned na začátku nás přivítal v pohádkové říši s poněkud nepříjemnou zprávou – rozutekly se mu pohádky a bude potřebovat naši pomoc, aby je zase pochytal.

Hned na začátku jsme se rozdělili do pohádkových týmů a pustili se do práce. S Bořkem stavitelem jsme nejprve prošli stavebním výcvikem a potom společnými silami postavili skutečně velký kartonový dům.

V úterý nás Ferda Mravenec vytáhl na výpravu do přírody v okolí Mrákotína, kde jsme zachraňovali Brouka Pytlíka ze zajetí vodníka. Výprava dopadla úspěšně a během cesty jsme navíc měli mši svatou přímo v přírodě, kterou sloužil P. Jindřich Kotvrda.

Ve středu přišli na řadu Mach a Šebestová. Dostali jsme se až k velrybě a naučili se velrybí tanec. Večer potom následovat tradiční Star Talent. Na pódiu se střídalo úplně všechno: tanec, hudba, divadlo i recitace. Účastníci opět ukázali, že talentů se v Arše najde opravdu dost, a o zábavu, legraci i slzy dojetí rozhodně nebyla nouze.

Pejsek s kočičkou nám zase ukázali, že ani úklid nemusí být nudný. K vytírání podlahy jsme totiž místo mopu použili jednoho z našich velbloudů v roli pejska. Po namočení jsme jím podlahu skutečně vytřeli a potom ho nechali na sluníčku usušit. Ani na dort se nezapomnělo – každý dostal jako svačinu vlastní dortík z wafle.

Ke konci týdne nás Krakonoš vyslal do lesa pro dřevo na večerní táborák. U něj se potom opékalo a zpívalo s kytarou. Počasí nám přálo celý týden – nebylo ani příliš horko, ani zima, takže se většina programu mohla odehrávat venku.

Každé ráno a večer jsme se také scházeli ke společným modlitbám s kytarou, oblíbenými ukazovacími písničkami a krátkými úkoly či zamyšleními.

Kromě všech pohádek, her a výprav pro nás ale byl důležitý především čas, který jsme mohli strávit spolu. Během týdne jsme vytvořili krásné společenství obílů a velbloudů, navzájem jsme si pomáhali a každý přispěl podle svých možností k tomu, aby nám spolu bylo dobře a abychom si všichni celý tábor opravdu užili.

Děkujeme všem, kteří se na letošním táboře podíleli, a budeme se těšit zase příští rok!

Naší první větší akcí v tomto roce byla víkendovka s Archou, na kterou jsme vyrazili, jako na podzim, do Komunity Blahoslavenství ve Střelicích u Brna. Okolo třicítky obílů a velbloudů naplnilo a prozářilo zdejší přívětivé prostory.

Po příjezdu, přivítání a zabydlení se, nás bohužel čekala nepříjemná novina. Unesli nám krtka, na kterého jsme se těšili a rýsovala se před námi nelehká cesta k jeho vykoupení zpět. Bílá paní vyžadovala zpěv co nejkrásnější písně, a tak jsme zahájili víkend koncertem mnoho známých a osvědčených skladeb. Když jsme na počest Bílé paní zazpívali Okoř a část kde „Bílá paní šla už dávno spát“, byl úkol jistotně splněn.

Dále po nás jeden z únosců jako výkupné požadoval, aby mu každá skupinka navodila některou z vybraných emocí pomocí divadelního představení s kamarádem maňáskem. Když došlo na smutek, nenapadlo nás nic lepšího než kamaráda maňáska obětovat a pohřbít, protože jsme předpokládali, že tvrdé srdce únosce jen tak něčím nerozesmutníme. Emoce se nakonec povedli vzbudit a další úkol byl splněn.

Jeden z nejobtížnějších úkolů, který nás čekal, bylo rozpoznávání vůní kuchyňského koření. Uvědomili jsme si, jak to máme doma jednoduché, když každý pytlík je krásně poznačený v originálním obale a na svém místě. Jenže zde nás čekala úplně jiná úroveň kuchařského umění, totiž nejdříve vůbec koření v rozhlehlém areálu najít a poté ho po čichu rozpoznat, když nám ještě k tomu jeho identifikaci ztěžoval obal, kterým byly vysloužilé ponožky. Oběd jsme pomocí tohoto koření naštěstí připravovat nemuseli.

Díky výborné spolupráci a týmovému duchu jsme nakonec všechny zapeklité úkoly splnili a vděčného krtka osvobodili. Odměnou nám byla jeho usměvavá a přívětivá přítomnost.

Celým víkendem nás provázely ranní a večerní modlitby, které byly velikonočně laděné s množstvím krásných chval. Mši svatou sloužil náš milý aršácký kněz P. Jindřich Kotvrda, který také každému osobně udělil zvláštní požehnání na cestu domů a do dalších dní.

Podle spokojených úsměvů obílů a velbloudů, i když někdy mírně unavených, se víkendovka zdařila a přinesla mnoho dobrého a krásného do našich životů. Tak snad zase na podzim Střelice oživí pár desítek mladých aršáků.